Jan Romportl pochází z Mostu, je absolventem mosteckého gymnázia a dnes je skutečnou mezinárodní kapacitou v oboru AI. Na sever Čech se vrátil v prosinci 2025, kdy byl jedním z hlavních řečníků Podnikatelského fóra Ústeckého kraje s tématem budoucnosti vzdělávání v regionu. A jeho vystoupení i následná účast v panelové diskusi patřilo k vrcholům konference. My jsme Jana Romportla krátce vyzpovídali a hlavní myšlenky jeho vystoupení vám přinášíme v následujícím rozhovoru.
Pane Romportle, ve vašem vystoupeni jste vyjádřil naději, ze pokud Ústecký kraj včas naskočí na vlnu rychlých změn v oblasti technologii, jmenovitě AI, může se z regionu na chvostu žebříčku stát lídr. Můžete tuhle tezi čtenářům přiblížit?
Ty změny, které AI přinese, budou obrovské a postupně budou docela dramaticky ovlivňovat všechny pracovní pozice. Takže možná se to na první pohled zdá poněkud překvapivé, ale ta cesta není jen o zavádění AI všude a za každou cenu. To bude dělat každý, takže Ústecký kraj bude muset také.
V tom ale úplně ten hlavní potenciál regionu nevidím. Vidím ho v tom, že se může včas zaměřit na oblasti, které AI nejen že nebude nahrazovat, ale dá jim nejspíše i příležitost k rozvoji: konkrétně jde o zručné manuální profese a o pečující profese. Těmi pečujícími profesemi nemyslím jen to, co pod ně v úzkém smyslu spadá dnes – tedy v podstatě něco jako „ošetřovatelství“. Myslím tím obecněji cokoli, kde je důležité, že v té roli je člověk pro jiného člověka.
AI vlastně takhle nepřímo a skoro až „nahodile“ dává příležitost pro jakýsi restart lidského potenciálu. Jenom je to něco, co je tak nečekané a netradiční, až je to pro klasický ekonomicky rozvinutý mainstream dost obtížné udělat. A myslím, že právě Ústecký kraj (nebo přímo Most, odkud pocházím) má díky své historii a tradici (průmyslové i socio-kulturní) nadstandardní potenciál tyto ne-mainstreamové kroky podniknout. Průmyslová historie dává regionu lidské i vzdělávací zdroje, prožitá traumata mu zase dávají energii.
Ve svém vystoupení jste hodně apeloval na výchovu k antikřehkosti? Přibližte nám, co to znamená?
Antikřehkost (z angl. antifragility) je pojem, který zavedl Nassim Taleb. Je opakem křehkosti. Křehké je něco, co když je vystaveno stresu nebo velkým změnám, tak se rozbije. Například sklenice, která spadne na zem. Lidé často používají pojem „resilience“ nebo odolnost. To ale není opakem křehkosti. Resilientní je třeba plastový kelímek, který když spadne na zem, tak se mu nic nestane – ale určitě nemůžeme říct, že by mu to nějak pomohlo nebo ho to vylepšilo.
Naproti tomu antikřehké je to, co když prochází stresem nebo velkými změnami, tak mu to prospívá. A to je v principu každý živý organismus. Nebo imunitní systém člověka – pokud není vystavovaný patogenům, tak se nevyvine nebo zkolabuje a přestane člověka chránit. Nebo velké stromy – pokud porostou v obřím skleníku a nebudou vystavovány větru a bouřím, tak nezesílí a zlomí se vlastní vahou.
Podobně Taleb říká, že třeba newyorský taxikář je antikřehký – každý den je vystavený zvládnutelnému tlaku a bezprostřední realitě, takže sice je to docela stres, ale neustále se adaptuje a zvládne víceméně jakýkoli dramatický ekonomický otřes. Naproti tomu typický korporátní manažer je křehký – pracuje v prostředí odtrženém od reality, je to sice také stres, ale přijde velký ekonomický otřes – a on šmahem přijde o práci včetně celé firemní divize.
Taleb kromě toho také výstižně pojmenoval koncept tzv. „černé labutě“ (black swan). To je tak neočekávaná a zároveň tak zásadní globální událost, že se na ní nedá dopředu připravit, ani se nedá odhadnout její dopad. Takové černé labutě čas od času udeří – od různých válek přes globální krize až po covid. Zároveň ale další černou labutí je také to, co přesně se stane, jakmile AI dosáhne určitého klíčového zlomu ve svém dalším vývoji a nasazení (ten zlom už je asi celkem blízko). Prostě nikdo to neví.
A podle Taleba jediný způsob, jak se připravit na černé labutě, je být antikřehký.
Změny v oblasti technologií se budou velmi zásadně promítat nejen na trhu práce, ale také v systému vzdělávání. Zmínil jste, že ve vzdělání je potřeba trošku punku – jak konkréntě si to můžeme představit ?
Ten punk souvisí právě s antikřehkostí. Součástí antikřehkosti je řada věcí, a jednou z nich je následující strategie: nedělejte průměrně riskantní věci, které dělají všichni kolem vás. To je křehké, protože až přijde černá labuť, právě ta masa průměrných věcí se nejbolestivěji sesype. Místo toho se opřete o dva pilíře: superstabilní aktivity se skoro nulovým rizikem (dalo by se říci, že šedivá nuda), které doplňujte o rychlé iterativní experimentování s věcmi, které mají obrovský růstový potenciál, ale dost možná nedopadnou (prostě různé „šílené“ nápady, ale třeba i startupová kultura).
Jak si to přeložit do vzdělávání pro svět s AI? V současné době nikdo neví, jak to dělat správně, ani nikdo neví, na co přesně se připravovat. Takže všichni dělají takový „mírný pokrok v mezích zákona“. Kupují licence ChatGPT, učí s tím děti nějak pracovat, a doufají, že se to tak nějak samo vyvrbí a že to je to pravé, jak děti připravit na svět AI. Jak ten ale bude vypadat? To vůbec nevíme, ale rozhodně jinak, než si teď myslíme.
Takže co dělat ve výuce? Jeden pilíř: učit dále to, co je historicky naprosto osvědčené a stabilní. Psát tužkou. Gramotnost, matematiku, jazyky (mateřský i cizí), logické a kritické myšlení, tělocvik, manuální aktivity. Druhý pilíř – ten rychlý, disruptnivní a punkový: nebát se iterovat divoké nápady. Třeba zadat druhákům na gymplu projekt, ať za měsíc vytvoří počítačovou hru, která získá minimálně tisíc hráčů. Nebo na průmyslovce ať za pololetí sestaví z čínských komponent humanoidního robota a pošlou ho na soutěž do USA. Nebo na zdrávce ať se studenti připojí k paliativním týmům a z jejich zkušeností vydestilují, co je skutečná podstata péče o člověka.
Takže bych si přál, aby Ústecký kraj byl v tomto punkovém duchu prvním krajem v Česku, který jako hlavní metriku úspěšnosti vzdělávání bude každoročně reportovat, kolik startupů bylo založeno studenty na středních školách.
Děkujeme za rozhovor!
https://www.linkedin.com/in/janromportl